Herní fórum

Před vytvořením příspěvku musíte být přihlášeni.

UrielxMitril- kovová a hvězdný

Účastníci: Uriel a Mitril. Prosím nikdo jiný

Místo: Hranice smečky Erisea

Čas: Podvečer.
Počasí: Slunečno, lehce fouká větřík, který chladí kožichy vlků a jejich těla.

Post:

Běžel. Užíval si po dlouhé době zase to příjemné počasí. Větřík jemně pofukoval a nutil jej běžet příjemným tempem. Kdyby běžel asi rychleji, tak by se zapotil. Zhluboka se nadechl a pomalu zastavil. Netušil kde je a to, že cítil pachy vlků asi dosvědčovalo, že bude někde blízko smečky. Sedl si a poškrabal se packou za uchem. Co to sakra jen chtěl? Jo přidat se někam! Uriel zavrtěl ocasem a spokojeně si lehl. Ignorujíc fakt toho, že je nejspíše na území cizí smečky.

Haven't you noticed, I'm a star

Hranice svorky
Mitril mala vo svorke poslanie, ktoré zastávala v minulosti a zastáva ho aj dnes. Pochádza z rodiny hraničiarov, preto aj teraz prijala od alfy Erisey post hraničiara svorky a svoju prácu má rada. Prečo? Nemusí znášať nudu v tábore, môže si volne behať po území a hraniciach svorky.. bola za to rada. Dnes nebolo výnimkou a svojím klasickým tempom klusala blízko pri hraniciach a vietor jej jemne pohrával so srsťou na tele a ofinou, ktorá zakrývala jedno z jej očí, na ktoré riadne od narodenia nevidela. Avšak, zacítila pach, ktorý sa k nej niesol smerom od hraníc preto sa rozhodla na onu vec pozrieť a zistiť kto sa rozhodol prejsť skrz hranice. Spojenec? Nepriateľ? Či bežný vlk, ktorý sa túla svetom. Konečne dorazila k zdroju toho pachu a jej modré očko uvidelo vĺčka so striebornou srsťou posiatymi rôznymi znakmi. Spravilo to na ňu dojem, páčilo sa jej ako ten cudzinec vyzerá, ale ako pravá Kappa Erisey a hraničiar k nemu pristúpila. "A ty si čo želáš na Eriseyskom území?" opýta sa ho jemným hláskom a sleduje ako onen vĺček leží na zemi, preto ho bez problémov obišla a prezrela si ho skoro z každého uhlu a medzi tým čakala na odpoveď.

//vždy budem písať za Mitril 😀

No bývalá lenivá beta Ishimury a súčasná lenivá beta Erisey.. jednoducho Lenivá Beta!

Hranice smečky
Slyšel jemnost kroků, jakou mohl mít jen hraničář. I on za svého života mnoho takových potkal. Poznával je, jelikož právě on jim pomáhal. Pomáhal jim jako strážce a štítař. Otevřel oči, když slyšel jemný samičí hlas. V jeho očích se zaleskly hvězdičky. Stejně jako znaky, tak i v očích je měl. Bylo vidět že nejspíše je to znak rodu, který se dělil a držel se kožichu snad všech. "Netušil jsem,  že jsem na území smečky." Posadil se a podrbal se za uchem. "Asi je to moje chyba, omlouvám se. Dlouho jsem na cestě a netušil jsem tedy, že tady něco jako smečka je." Podíval se směrem odkud nejspíše přišla. Ach, jistě, odtamtud to vlky bylo cítit. Mlaskl a rozhodl se tedy vlčice na rovinu zeptat. "Ty jsi hraničář, že?" Byl vždy vlkem, který hledal detaily a spojoval si je s celým pohledem. Netušil však, jestli to byla pravda. Sám ani on nevěděl co je, krom toho že je poloanděl. Nefilim. Bylo to z něj však cítit nebo se tak choval?

Haven't you noticed, I'm a star

Hranice
Sleduje ho svojím modrým očkom a jemne máva chvostom zo strany na stranu, a načúva jeho slovám. "Ani ja netuším, kde sú hranice. Sme tu nový tak by som to povedala," prehodí len tak do éteru a posadí sa kus od neho. Nie blízko ale ani ďaleko, stále na neho pozerá. "Tak, tak. Som hraničiarka, teda aspoň sa ňou snažím byť," tlapkou si prejde po ňufáku a myknutím hlavy jej nadskočí ofinka, ktorá zakrývala druhú polovinu jej tváre. "A.." začne, "aké je že to tvoje meno? Cudzinec?" Povie mu tichým, sladkým hláskom a jemne strihne ušami. "Ja som Avyi," predstaví sa.

No bývalá lenivá beta Ishimury a súčasná lenivá beta Erisey.. jednoducho Lenivá Beta!

Uriel jí sledoval jak opařený. Neměl slov. Nikdy se nestalo, že by mu slova došla takhle rychle. Její pohození hlavou mu právě ta slova vyrazilo. Nahlas polkl a musel se poté zamyslet nad tím, jak se představí. "Těší mě, Avyi. Já jsem Uriel, poslední z rodu De Star Guardian." Uklonil se až k zemi. Bylo to pro něj zvykem, jména cizinců a celkově oni byli tak přivítání jako nově známí. Guardiani pak po nich většinou dali jméno nové hvězdě, kterou na nebi našli. "Co taková práce hraničáře má za úkol tady? Nové mapování či jen hlídání hranic?" Zeptal se a zase nahodil ten svůj lišácký úsměv. Musel jí ohromit!

Haven't you noticed, I'm a star

Hranice svorky
Jemne mávala chvostom a sledovala ho. Uriel? Pekné to meno a ten rod.. strážca hviezd, očkom pritom pozrie na slnečnú oblohu, ktorú si na chvíľu predstaví na nočnú pokrytú tisíckami hviezd. Na chvíľu nedávala pozor, keďže bola tak povediac zasnená, no hneď ju z toho Uriel vytrhol, keď sa náhle opýtal ďalšiu otázku. "No.." povie ticho, zdá sa, že sa nad tým musí zamyslieť. "Mapovanie je na prieskumníkoch, čiže to ide mimo mňa.. ja iba strážim hranice! Pravidelné pochôdzky, občas nejakých vlkov.. ako ty, odviesť k alfe iný.. ako by som to povedala," zamyslene sa na naho pozrie. "Problematický plevel odohnať a podobne. Jednoducho strážim hranice svorky aby skrz ne neprešiel dáky.. temný," to slovo temný povie potichu akoby bolo zakázané. Keď ono slovo vyslovila náhle posmutnela, hlavne keď si spomenie na to, že u temných sú jej vlastný súrodenci - táto skutočnosť ju tajne, zvnútra zožierala. Lenže toto nemohla povedať Urielovi, už z princípu, že sa iba teraz stretli.