[SOUTĚŽ] Dračí vejce

Několik dalších soutěží nám přinesla Nira – do začátku jsem tedy vybrala první, kterou rozdělím na kreslící i psací část.

O co jde?
Dračí vejce – ne každý má tak znamenitý a významný život, aby se stal bohem území, okřídleným, masivním Drakem. Ale co kdyby se jím stal? Co kdyby se zrovna jemu poštěstilo, že by se stal Drakem, obávaným a respektovaným napříč všemi smečkami?
To bude váš úkol – napsat, případně nakreslit dračí vejce, ze kterého se vylíhne – a následně i popsat, případně nakreslit podobu vašeho charakteru. V každé kategorii se můžete účastnit jednou (tedy vyhrát můžete třikrát), ale určitě se nemusíte účastnit všech kategorií.

1, Psací – napiš, jak vypadá vejce a mladý drak
Má skořápka více barev, nebo jen jednu? Jak je vejce velké, čím je potaženo? Má na sobě nějaké ornamenty? Svítí ve tmě? Jak vypadá drak, jaká má křídla? Kožená, opeřená, či je snad nemá? Jak vysoký je? 
2, Psací – napiš, co vlk udělal pro to, aby se stal Drakem – a co ovládá
Historie vašeho vlka musela být něčím významná – zachránil snad samotného Rintintina? Zamilovala se do něj Lífi, že je Drakem, nebo snad dokázal porazit všechny vlky na území svou magií? Jak toho dosáhl, co nyní Drak ovládá?
3, Kreslící – nakresli, jak vypadá vejce a mladý drak
Má skořápka více barev, nebo jen jednu? Jak je vejce velké, čím je potaženo? Má na sobě nějaké ornamenty? Svítí ve tmě? Jak vypadá drak, jaká má křídla? Kožená, opeřená, či je snad nemá? Jak vysoký je? 

Co za to?
Já vím, ani kuře nehrabe zadarmo. Nažhavte tedy své myši, své klávesnice a své mozkové záviny, protože pro historicky první soutěž po velké akci budou odměny vážně velké:

1, místo – 300 VB, +10% na rozdělení, soška vašeho dráčka, speciální mazlíček – had (jež se vylíhne z popsaného vejce)
2, místo – 200 VB, libovolný talisman dovedností (zatím neprodejný, budete mít prémium), soška vašeho dráčka
3, místo – 100 VB, +5% do libovolné dovednosti, soška vašeho dráčka

Místa mohou být ještě přidána, pokud bude zájem. Pokud se účastní míň, než 10 lidí, kategorie se slučují.

Účastníci dostanou 50 VB, hlasující jich dostanou 25.
Každý má na rozdělení 3 hlasy. Pro sebe hlasovat nemůže.

A do kdy to musím udělat?
V první řadě to dělat nemusíte, ale odměny jsou lákavé, ne?
Soutěžní výtvory se budou odevzdávat do 24.12.2018 (přesněji do 12.00)
Hlasovat se pak bude do 31.12.2018 (do 12.00)
A pokud budu dostatečně schopná, výsledky tu budou do 1.1.2018

Tak tedy, ještě jednou děkuji Niře a užijte si soutěž!

~Yuki

2 komentáře

  1. 1.
    Vejce je o několik desítek centimetrů vyšší a širší, než pštrosí vejce, na pohled vypadá jako prasknuté, že by se ho stačilo pouze dotknout a rozpadlo by se, ovšem opak je pravdou. Na dotek by se zdálo, že jej chrání jakási kamenná plocha a rozbít ny jej dokázal snad pád minimálně z pěti metrové výšky. Vejce má tři barvy, převládající barvy draka, jenž se uvnitř rozvíjí – bílá, zelená a modrá.
    Dráče je po vylíhnutí velké asi jako větší králík, základní barva většiny šupin je sněhově bílá, na obličeji se nachází nad modrofialovýma očima a uprostřed čela rudé ostny, dále hlavu zakončují zlatavé beranním podobné rohy, šupiny, které připomínají lehce ježkovitý styl vlasů mají nádech mezi smaragdovou a světle zelenou barvou. Dlouhé a na pohled ostré drápy mají podobně jako rohy, zlatavý nádech. Břišní šupiny jsou modré.
    Ocasy má dva a oba jsou dost identické, šupiny na ‚hřbetu‘ ocasu nesou zelenou i modrou barvu, podobně na tom jsou i špičky ocasů.

    2.
    //Berte z nadhledem… Z obrovským nadhledem//
    Drak zdraví – Diego
    Za život měl v sobě dva geny, které mezi sebou soupeřily o nadvládu těla tohoto vlka, a to právě geny vlka a zároveň v sobě nesl geny démona. Kdysi dávno, když byl ještě vlčetem mu jeho matka uzamkla a upravila paměť tak, aby nevěděl, že jeho tělo bojuje samo ze sebou.
    Stálo ji život, že mu změnila, nebo alespoň rozšířila původní vrozenou magií, která nemá ničit, ale naopak pomáhat.
    Protože si nepamatoval nic předtím, než se dostal k světu Niwatskému vsugeroval si do hlavy, že jeho jméno je Diego a protože se mu pokaždé zahojila během pár vteřin rána, usoudil, že to bude jeho magie.
    Dlouho se bál i vlastního stínu, děsil se vlastního odrazu a všech, kteří se k němu jen přiblížily.
    Na Niwatu jeho důvěru pomalu získal jeden určitý vlk, který jej přijal za svého syna a Diego jej překvapivě přijal jako svého otce. Brzy přestal strach ze všeho – i sama sebe, upadat. Otec jej učil k přírodnímu léčitelství, ale v tom se nikdy nevyznal jako v tom magickém. Z každým dalším vylečeným zraněním dokázal ovládat léčení víc a víc, dokázal na sebe přebírat bolest vlka, či mu naopak dodávat svou vlastní energii.
    Ovšem čím víc zacházel s touhle magií do extrému a často až k úplnému vyčerpaní, tzn. ke zkolabování, tím víc sláblo kouzlo, které na něj jeho biologická matka použila.
    Ovšem do toho vešla vlčice Eveline, ke které cítil silné pouto už od první chvíle kdy ji spatřil. Každou chvíli kdy byl bez ní se cítil tak zranitelný a dlouho trvalo, než se rozhodl vyznat své city, ale když se tak stalo, city mu byly opětovány a začala růst láska čistější, než krystal a pevnější, než kdejaká prastará zkamenělá kost.
    Jejich láska se stala kotvou mezi Diegovým já, na kterém pracoval už od vlčenství na Niwatu a mezi Diegovým já, které v něm má zůstat zapečetěno.
    Dávala mu vědomou sílu zastávat svou profesi léčitele, žít po boku ní jako zodpovědný vlk a také i milující partner a otec. Také mu dodávala nevědomou sílu démona nechat ‚zamčeného v koutě‘.
    Díky svým léčitelským schopnostem uzdravil nejedno zranění, ať už těžké, nebo lehké a rozdával i svou vlastní energii, aby se rychleji ostatní zotavili.
    Byl i velice milosrdný a vždy dával další šance, aby se i ten ‚zlý‘ vlk dokázal, že se umí změnit, když neměl dosah ke své magii, vždy chtěl co nejvíc vlkovi ulevit a sáhl po přírodních bylinkách, po vědomostech, které ho adoptivní otec Kay naučil.
    To Rintintin sledoval, celý Diegův život, každý jeho krok a životní rozhodnutí..

    //Tohle výhradně teď z rezervou.//

    Když došlo k tomu, že temní se i na novém Niwatu rozhodli zničit svit, Diego to nehodlal tentokrát sledovat v povzdálí jako když padla jeho první smečka, rozhodl se, že to co miluje bude bránit do svého posledního dechu..
    Vlci bojovali jeden z druhým a Diego cestou k temným Alfám, ačkoliv věděl, že dojde úplně nakonec zesláblý, léčil a dodával energii spoustě vlkům své a ostatních smeček.
    Nakonec, z pohledem vztyčeným pohlédl temné Alfě do očí…
    Už hned ze začátku měl sílu se výhradně bránit a pokoušet se jen o rychlé protiútoky, ale sílu útočit přímo, tu neměl.. Musel uznat, že v tomhle byla temná spravedlivá a bojovala s ním bez magie, pouze silou.
    Bylo pro něj těžké soustředit se na boj a hlídat zároveň tu trochu magie, aby nespustila na Diegovi samoléčení…
    Jenže Diego pomalu ztrácel na rychlosti, síle i výdrži. Temná Alfa měla navrh a poslední útok provedla ze zálohy, protože věděla, že to už Diego nebrání..
    Padl k zemi, vyčerpaný, smrtelně zraněný a i když už nechal magii dělat svou práci, nestačilo to, zemřel by tak jako tak… A tak umíral pomalu umíral, každý nádech byl bolestivější.
    Temná Alfa však uznala, že byl chvályhodným soupeřem a nenechala ho umírat v bolestech, prokousla mu krční tepny a Diego se udusil vlastní krví, poté jeho tělo začalo hořet v plamenech…

    Na jiném místě – na svatém místě, puklo vejce, o velikosti pštrosího vejce a brzy vykoukla dračí hlavička na obřího draka- Rintintina, který nyní, již dračího Diega přivítal se slovy „Vítej mezi draky, Diego- Draku Zdraví.“

    3.
    https://i.postimg.cc/HxPn1dFZ/Dragon-Diego.png

  2. 1.
    Skořápka vejce je snad poznamenaná samotným měsícem. Třpytí se na ní snad samotné hvězdy však je to jen plocha bez nich, jako by se do skořápky přeneslo snad samotné nebe. Skořápka má hlavě tři barvy, bílou jako znamení paprsku měsíce, temně modrou jako je samotné nebe a světlejší modrou jako znamení samotného modrého měsíce, který má snad největší schopnost. Poté co však rupne se ukáže i vnitřek vejce, kde jsou konečně vidět samotné hvězdy, které jsou úlomky těch skutečných. Vejce je uvnitř světlejší, jako by samotné dráče ozářilo ony stěny a ty se staly kombinací dvou modrých. Na místě, kde je vidět podélná prasklina je vidět tmavě modrá míza. Dráče samotné připomíná Kierannie. Její znaky na těle jsou úplně stejné jako za jejího vlčího života, až na to, že na tváři se jí místo ostnů vytvořila srst v barvě jejích vlasů a to samé i ze zadu od hlavy až po krk. Spodní část dlouhých uší je modrá jako u vlka. Konec ocasu má modře osrstěný. Křídla jsou však jako vnitřní skořápka vejce nádherně třpytivé.
    2.
    Kierannie- Dračice měsíce a uklidnění
    Kierannie již od začátku svého spočívání byla jiná, stále byla ve svém světě plném bohyně samotného měsíce, Elune. Kierannie nikdy nezpochybňovala učení, které jí předávala a snažila se jednat s darem učení, který jí přišel pod packu. Tento dar však děsil její rodiče a odvracel od ní další vlky, nemohla s nikým najít podobné téma. Nejhorším zjištěním pro ní bylo to, že nemá magii. „Jak mám být tvou hlavní kněžkou, o má paní, když ani nemám magii?“ Zeptala se jí jednoho dne, co se zase s Elune viděla. Podoba obrovského jelena budila respektu snad ve všech bytostech. Byla jediná z bohů, která neměla podobu draka. „Nevybrala jsem si tě kvůli magii, ale kvůli tomu co jsem v tobě viděla, Kierannie. Již od začátku jsem tušila, že nebudeš mít magii a tak jsem ti vybrala vlastní. Dám ti schopnost dávat ostatním štít a tišit jejich emoce písní. Myslím, že se k tobě tato magie hodí nejvíce, Kierannie. Ale musíš mi za to něco slíbit. Nikdy se neobrátíš ke světlu zády. Ani kdyby ti hrozila vlastní smrt.“ Podívala se na ní Elune. „Slibuji.“ Vydechla Kierannie a byla hypnotizovaná majestátností oné bytosti. Opravdu takto vypadal každý bůh? Elune se jí čumákem dotkla hlavy. „Nuže dobrá, Kierannie hlavní kněžko Elune, daruji ti magii po které tvé srdce touží, užívej jí moudře, mé dítě.“ V tom tělo tmavě hnědé vlčice pohltilo světlo. Stala se konečně pravou kněžkou Elune. Na její hlavě se objevila dokonce i korunka s měsícem. Jenže Elune tam již nebyla. „Budu vám sloužit moudře, má paní.“ Špitla Kierannie a vydala se zpět ke své rodině. Netušila ještě že jí čeká osud větší, než by mohla unést. Kierannie vyrostla do krásy a hlavně respektovala slova samotné Elune. Našla si dokonce i partnera. Jenže pak to přišlo. Bitva. Kierannie nezemřela jako moudrá alfa Diego, ale byla s ním před temnou alfou. Strachy se neklepala, tušila, že i kdyby přišel její konec, světla se nevzdá. Však tušila, že tohle je nejspíše pro světlo výhra, pokud se jí povede obětovat, či jinak zastavit to šílenství. Nadechla se a spustila onu píseň v cizím jazyce, jazyce starém, který slyšela od Orisei a její sestřenice. Zpívala nahlas, tak aby se její hlas roznášel po bojišti, i když se k ní temná alfa blížila. Píseň uklidňovala svár mezi vlky, to také měla za úkol. Nevzdávala se světla. Ani když se jí Alfa temna zeptala jestli se nebojí. „I kdybych zemřela pod tvými tesáky, tak světlo nezastavíš.“ Podívala se na ní skoro bílýma očima Kierannie. Ani netušila co se stalo, nejspíše měla jen kliku v tom, že jí alfa temna jen omráčila. Poté, co se probrala se spolu se svým partnerem stala alfou nové smečky, sjednocené. Snažila se být modrou alfou, udžovala mír a dokonce založila mezi vlčicemi i to, co vždy chtěla. Byly Kněžky Elune. Když Kierannie umírala na stáří, cítila ze svého života udělala jen malý kousek toho, co jí byl určený.
    Probrala se. Vypadalo to jako by se znovu narodila. Podívala se na Rintintina a povzdechla. „Je mi líto, že jsem neudělala víc, pane. Kéž bych…“ Rintintin jí však přerušil. „Dokázala si toho hodně, Kierannie. Nebo bych měl snad říct Kierannie- dračice měsíce a uklidnění?“ Usmál se na ní Rintintin. „To znamená, že se mohu vidět s Elune?“ Usmála se na něj. Rintintin jen kývl a Kierannie se rozběhla hledat osobu, které za vše vděčí.
    3.
    http://www.imagehosting.cz/images/kieranniej.png

Napsat komentář